Toulavá kola Vítězslava Dostála brzy projedou Aljašku i Ohňovou zemi, domů se vrátí příští rok v březnu

Farmář z Hlubočce se chystá na cesty

HLUBOČEC - Poprvé jsme se uviděli před více než dvaceti lety, když za mnou ostýchavě přišel do redakce jako vychovatel z hornického učilišti v Ostravě a zvěstoval mi, že právě projel na kole kus Balkánu, a jestli by se o tom nedalo něco napsat. Tak jsme si sedli, on vyprávěl a bylo z toho pár poutavých reportáží.

Dnes je tento nesmělý mladík už o mnoho let starší a občas si voláme. To když je třeba v Hlubočci nebo v Jeruzalémě, Sao Paulu či Caracasu. Tím mužem je sedmačtyřicetiletý světoběžník Víta Dostál, který má za sebou mnoho triatlonů i více než stotisíc kilometrů na kole pres šestnáct zemí Evropy, celou Ameriku i Austrálii.

V roce 1994 se vydal na super trasu sedl si na kolo zn. Velamos a vyrazil z Opavy přes Prahu na cestu kolem světa. Tu skončil o tři roky později, když ujel 60 tisíc kilometrů, vyměnil na padesát galusek, zažil přepadení lidmi i africkými vzteklými psy a čínskými včelami

Přes všechny lapálie měl čas studovat nejcharakterističtější znaky každé země - sličné dívky. Když jsem uviděl v Sun City v Jihoafrické republice na soutěži Miss World vítěznou venezuelskou krasavici Jaquelinu Marcanovou, řekl jsem zřejmě to samé, co na mne vybafl Víta v telefonátu z Venezuely: „Naše kočky jsou bezva, fakt moc pěkné, ale Venezuelky, to je bomba! Ty by ses tady asi zbláznil, kdybys jich viděl tolik jako já..."

Přestože už mu ťuká na dveře padesátka, vytrénovaný prací na svém statku v Hlubočci se chystá znovu usednout do sedla bicyklu. Tentokrát se chce vydat přes celou Severní a Jižní Ameriku. A jak to bude s jeho bezpečností?

„Musím vycházet ze svých zkušeností i se ženami. Lehkými dívkami se to kolem mé cesty Jižní Amerikou vždycky jen hemžilo. Nic jsem ale neriskoval a šlapal dál. Při cestě kolem světa to bylo denně v průměru asi 100 kilometrů, teď by to mělo být až 130 kilásků za den, k tomu aspoň dvanáct hodin spánku..."

Na jeho novém putování ho čeká čtnáct zemí, v řadě z nich už byl. Když se před lety vydal směr Bogota, hodně uvažoval, jestli z bezpečnostních důvodů tuto mafiánskou zemi nevynechá. Před ním zde byl totiž zabit lupiči ruský cyklista. Bylo mu ale řečeno, že když neodbočí z hlavní cesty tak to přežije, jelikož jsou všude spousty po zuby ozbrojených vojáků a policistů.

Tak to riskl. Cestou přes Kolumbii ho zastavili jen distributoři drog a nějaké mu i nutili. Podařilo se mu bez úhony vymluvit na jejich kolegy s tím, že právě oni už mu dávku prodali. Jednou si zase zamluvil hotel, a teprve když se chystal spát spánkem spravedlivých a začalo ho rušit neustálé courání na chodbách, dozvěděl se, že má nocleh v nevěstinci. Naštěstí bez následků. Vše pak popsal ve své knize Šťastná planeta.

Doma je ve vsi Hlubočec na Opavsku, kde má velkou farmu i s domácím kravínem. Odtud se vydal do světa poprvé na kole, nejdřív jako vyznavač nejobtížnějšího sportu vůbec - triatlonu. Jednou běžel přes sto kilometrů, pak jel dvakrát tolik kilásků na kole, aby tuto sportovní kalvárii zakončil mnohakilometrovým plaváním. Vydržel, protože má vůli a houževnatost za pět. Tak se mu také podařilo v roce 1992 zdolat na kole nonstop jízdou celé Československo.Za 56 hodin přejel z Aše až do Čierné nad Tisou - 1056 kilometrů. Byl to jeden z jeho tréninků na připravovanou cestu po nejdelší autostrádě světa Panamericana, která vede z Aljašky, kde chce už letos v červenci začít, až do cíle v Ohňové zemi. Domů by se měl vrátit v březnu příštího roku. Čeká ho dalších 25 tisíc kilometrů na kole, jež mu postavili přátelé z firmy Forever. Snad se za těch devět měsíců narodí další skvělý sportovní výkon.

Břetislav Olšer